Muzikoterapie

"Zvuk je kromě drog nejsilnější spoušť změn vědomí " - R. Metzner

Muzikoterapie se v Klíčku začala budovat na jaře roku 1998. Zřízení speciální učebny bylo velmi náročné. Postupem času se nám však díky některým ochotným lidem, sponzorům a vstřícnosti nadřízených podařilo problémy překlenout a alespoň základními věcmi pracovnu vybavit. Klienti chodí na muzikoterapii dle stanoveného harmonogramu v pátek v dopoledních hodinách. Záleží na individuálních potřebách každého jednotlivce, podle nichž zjistíme, jak často jej do terapie zařadit. Klienti pracují jak v individuální, tak i ve skupinové terapii. Programy probíhají ve třech základních rovinách. Muzikoterapie aktivní, receptivní a ambientní. Aktivní a receptivní programy jsou většinou propojené, protože každá terapeutická jednotka začíná "ventilem" a končí poslechem hudby s relaxací. "Ventil" je uvolnění, odreagování, odblokování stresů pomocí dynamické hudby, žlutočervených světel, rytmických nástrojů a někdy i tance. Poté, přes dechová cvičení, zpívání a zelenožluté osvětlení se přesuneme k relaxaci. Po skončení relaxace následuje ještě rozbor názorů, nálad a zážitků. Ambientní programy jsou dělané pro mimovolný poslech při psaní, čtení a cvičení jen jako harmonizační prostředek. Při muzikoterapeutickém působení nejde jen o vliv na somatickou složku organismu, ale hudbou se aktivují i některá mozková centra. Uvolňují se svaly, dochází k tvorbě peptidů, které mírní bolesti. Zlepšují se jednotlivé složky psychiky, prodlužuje se soustředěnost, zlepšuje se jemná motorika, koordinace pohybů, cvičí se smysl pro rytmus, zkvalitňuje se estetické vnímání, procvičuje se ekonomika dýchání. Rezonancemi je možno dítě celkově zklidnit nebo naopak zaktivňovat, záleží na typu hudby.